Druhy živého plotu

Živý plot se dá rozdělit do několika skupin:

  1. Volně rostoucí

  • různé druhy dřevin jsou nahodile sázeny do řad, skupin nebo shluků
  • jejich údržba je nenáročná, nechávají se volně růst a nezastřihávají se
  • vysázet můžeme různě kvetoucí keře, živý plot tak může růst od jara až do podzimu
  • hodí se zejména do velkých zahrad
  • např.: zlatice, ořechokřídlec, rododendron, tříbarevná vrba, šeřík

  1. Stříhaný

  • jednotlivé dřeviny jsou sázeny do řad nebo tzv. trojsponu
  • pravidelně jsou sestříhávány do požadovaných tvarů, výšky a šířky
  • představuje neprůhlednou bariéru
  • není náročný na prostor
  • např.: bobkovišeň, ptačí zob, habr, turkestánský brest, thúje, dřišťál

 

  1. Listnatý – habr, buk, tis, weigela, kalina

    1. Stálezelený: buxus, rododendron, cesmína, bobkovišeň
    2. Opadavý: habr, buk, tavola, ptačí zob

  1. Jehličnatý – cypřiš, smrk, túje, borovice

Jsou vhodnější pro živý plot jehličnany nebo listnáče?

Jehličnaté i listnaté dřeviny mají svá pro a proti. Zda zvolit klasický jehličnan v podání túje, anebo zkusit méně obvyklou variantu listnáče, je záležitostí vkusu každého. Obecně lze však říci, že více kladných vlastností pro funkci živého plotu mají listnaté dřeviny.

Jehličnany mají totiž tu nevýhodu, že mohou začít hnědnout a zespoda prosychat. Tento nedostatek se navíc dá velice těžko napravit, spodní prosychání většinou znamená nenávratný stav. Jehličnany na rozdíl od listnáčů nemají funkci obnovy.

Listnaté stromy se lépe regenerují a působí vzdušněji než jehličnany.

Túje, stálice našich zahrad

V minulých letech se stala velmi oblíbeným živým plotem túje. Ta se těšila a stále těší velké oblibě a k vidění je ve spoustě zahradách.

Túje má pořád řadu svých příznivců. Kdo chce mít zahradu o něco originálnější, od túje upouští a volí například nějaké z listnatých dřevin. Spousta je jich k dostání s různobarevnými listy nebo zajímavým květem. Tyto kusy jistě osvěží každou zahradu.